<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="mr">
	<id>https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%97%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%81%E0%A4%A1%E0%A5%80</id>
	<title>गारुडी - आवृत्ती इतिहास</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%97%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%81%E0%A4%A1%E0%A5%80"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%97%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%81%E0%A4%A1%E0%A5%80&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-24T10:04:05Z</updated>
	<subtitle>विकिवरील या पानाच्या आवृत्त्यांचा इतिहास</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%97%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%81%E0%A4%A1%E0%A5%80&amp;diff=7761&amp;oldid=prev</id>
		<title>ImportMaster: robot: Import pages using विशेष:आयात</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%97%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%81%E0%A4%A1%E0%A5%80&amp;diff=7761&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-01T17:05:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;robot: Import pages using &lt;a href=&quot;/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4&quot; title=&quot;विशेष:आयात&quot;&gt;विशेष:आयात&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;नवीन पृष्ठ&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[File:Schlangenbeschwörer-Delhi-1973.jpg|thumb|दिल्लीच्या रस्त्यावरील गारुडी]]&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;सापगारुडी/मदारी &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ही एक भटकी जमात आहे. साप आणि नाग पकडणे हा त्यांचा व्यवसाय आहे. फिरत फिरत ते जेव्हा गावातील एखाद्या छोट्या मैदानवजा मोकळ्या जागेत येतात, तेव्हा ते ढोल पिटून गावातील मुलेबाळे जमा करतात. मुलांपाठोपाठ हळूहळू मोठेही येतात. पुरेशी माणसे जमा झाली की ढोल वाजवणे थांबते. मैदानावर दोनचार पेटारे व साप-नाग ठेवलेलेच असतात. तिथेच सापाच्या चपट्या करंड्याही असतात. मध्येच एखादा अजगर मोकळा सोडलेला असतो.  आणि सापगारुडी/मदारी खेळ सुरू करतो. जादुगाराच्या प्रश्नांना तो न कंटाळता उत्तरे देत असतो. सापगारुडी/मदारी  पत्त्यांची जादू करतो, रुमाल, रिबिनी रुपयाचे नाणे वगैरे अदृश्य करण्याचे खेळ करतो. आणि मग तो साप-मुंगुसांची लढाई लावतो.  साप-मुंगुसांची बराच वेळ एकमेकांना चुकवाचुकवी झाल्यावर सापगारुडी/मदारी सापाला परत करंडीत बंद करतो. पुंगी वाजवून नागाला डोलवतो. आणि नंतर हंडीबागला झोपवून त्याच्यावर चादर अंथरतो. तो त्याला प्रेक्षकांपैकी कोणाच्या खिशात काय आहे ते विचारतो. उत्तरे अचूक आल्यानंतर लोकांचा सापगारुड्यावर विश्वास बसतो. सापगारुडी/मदारी नंतर कुठले तरी दंतमंजन किंवा औषध विकायला काढतो. आणि शेवटी कटोरा घेऊन प्रेक्षकांकडून पैसे जमा करतो.&lt;br /&gt;
[[File:Charmeur de serpents à Jaipur (2).JPG|thumb|[[जयपूर]] (भारत)  येथे २००८ मध्ये गारुडी]]&lt;br /&gt;
[[File:2018 Feb 12 - Snake Charmers in Varanasi India.jpg|thumb|वाराणसी भारतात गारुडी]]&lt;br /&gt;
सापगारुडी/मदारी ही खेड्यातीलच नाही तर शहरातल्या लोकांचीही अल्प पैशातली करमणूक असते. नागपंचमीच्या दिवशी सापगारुडी/मदारी नाग घेऊन घरोघर हिंडतात आणि नागासाठी दूध आणि पैसे गोळा करतात. &lt;br /&gt;
[[मनेका गांधी|मेनका गांधी]] यांनी [[भारत|भारतात]] चालविलेल्या पशु अधिकार चळवळीमुळे,व [[:en:The Prevention of Cruelty to Animals Act,1960|वन्यप्राणी क्रूरता नियंत्रण कायद्यामुळे]] व त्यात झालेल्या संशोधनामुळे (भारतीय प्राणी कल्याण कायदा-२०११) , हे खेळ बहुतांशी बंद झाले आहेत.&lt;br /&gt;
[[File:Serpent Charmers (p.161, November 1865, XXII).jpg|thumb|Serpent Charmers (p.161, November 1865, XXII)&amp;lt;ref name=Offering1865&amp;gt;{{जर्नल स्रोत|title=Serpent Charmers|journal=Wesleyan Juvenile Offering|date=November 1865|volume=XXII|pages=161|दुवा=https://books.google.com.au/books?id=1VwEAAAAQAAJ&amp;amp;lr&amp;amp;source=gbs_book_other_version|accessdate=1 December 2015|publisher=Wesleyan Mission House|location=London}}&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery widths=&amp;quot;154px&amp;quot; heights=&amp;quot;200px&amp;quot; perrow=&amp;quot;5&amp;quot; caption=&amp;quot;कलात्मक गारुडी चित्रण&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
File:Indischer Maler um 1640 001.jpg|Snakes have long been popular subjects of Hindu art, [[Nāga]], {{abbr|c.|circa}} 1640,  ([[Miniature (illuminated manuscript)|miniature]])&lt;br /&gt;
File:Dunkerque musee BA morillo charmeuse serpents.JPG|[[Daniel Hernández Morillo]], &amp;#039;&amp;#039;La charmeuse de serpents&amp;#039;&amp;#039;, 1881, ({{Interlanguage link multi|Musée des beaux-arts de Dunkerque|fr}})&lt;br /&gt;
File:Paul Désiré Trouillebert, The Nude Snake Charmer.jpg|[[Paul Trouillebert]], &amp;#039;&amp;#039;The Nude Snake Charmer&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
File:Etienne Dinet - The snake charmer - Google Art Project.jpg|[[Étienne Dinet]], &amp;#039;&amp;#039;The snake charmer&amp;#039;&amp;#039;, 1889 ([[Art Gallery of New South Wales]])&lt;br /&gt;
File:The Young Snake Charmer.jpg|[[Antonio Fabres]], &amp;#039;&amp;#039;The Young Snake Charmer&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
File:Group of Snake Charmers with Drums and Been (4).JPG|thumb|एक जुने छायाचित्र &lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==हे ही पहा==&lt;br /&gt;
* [[भटके कलावंत आणि भिक्षेकरी]]&lt;br /&gt;
{{संदर्भनोंदी}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[वर्ग:मराठी लोकसंस्कृतीचे उपासक]]&lt;br /&gt;
[[वर्ग:महाराष्ट्रामधील जाती]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ImportMaster</name></author>
	</entry>
</feed>