<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="mr">
	<id>https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%97%E0%A5%8B%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%BE</id>
	<title>गोपालकाला - आवृत्ती इतिहास</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%97%E0%A5%8B%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%BE"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%97%E0%A5%8B%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%BE&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-25T20:45:16Z</updated>
	<subtitle>विकिवरील या पानाच्या आवृत्त्यांचा इतिहास</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%97%E0%A5%8B%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%BE&amp;diff=3412&amp;oldid=prev</id>
		<title>ImportMaster: robot: Import pages using विशेष:आयात</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%97%E0%A5%8B%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%BE&amp;diff=3412&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-01T16:06:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;robot: Import pages using &lt;a href=&quot;/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4&quot; title=&quot;विशेष:आयात&quot;&gt;विशेष:आयात&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;नवीन पृष्ठ&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[जन्माष्टमी|कृष्ण जयंती]]&amp;lt;nowiki/&amp;gt;चा उत्सवासाठी तयार केल्या जाणाऱ्या विशिष्ट प्रसादास &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;गोपालकाला&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; असे म्हणतात.&amp;lt;ref&amp;gt;{{संकेतस्थळ स्रोत|url=https://timesofindia.indiatimes.com/life-style/food-news/what-is-a-gopalkala-recipe-how-you-can-make-it-at-home/articleshow/77484590.cms|title=Gopalkala recipe and its significance in Janamashtami - Times of India|website=The Times of India|language=en|access-date=2021-08-25}}&amp;lt;/ref&amp;gt;दहीहंडी आणि कृष्णजन्माष्टमी यांच्या  निमित्ताने हा प्रसाद तयार केला जातो.&lt;br /&gt;
श्रीकृष्णजयंती व्यतिरिक्त वर्षभरात जेव्हाजेव्हा काल्याचे कीर्तन होते तेव्हा तेव्हा त्या कीर्तनानंतर गोपालकाला होतो. म्हणूनच त्या कीर्तनाला &amp;quot;काल्याचे&amp;quot; कीर्तन म्हणतात.  [[ज्ञानेश्वरी]]चे किंवा [[दासबोध|दासबोधा]]चे पारायण, किंवा अनेक दिवस चालणाऱ्या अशाच एखाद्या ग्रंथवाचनानंतर, अथवा [[कीर्तन]] महोत्सवामध्ये शेवटच्या दिवशी काल्याचे कीर्तन होते. वारकरी संप्रदायात वारीची सांगता गोपाळकाला करूनच होते.&amp;lt;ref&amp;gt;{{स्रोत पुस्तक|url=https://books.google.co.in/books?id=ibAgAAAAMAAJ&amp;amp;q=%E0%A4%97%E0%A5%8B%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B3%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%BE&amp;amp;dq=%E0%A4%97%E0%A5%8B%E0%A4%AA%E0%A4%BE%E0%A4%B3%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%BE&amp;amp;hl=en&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwj00LW6qNPcAhUaWX0KHXQHD0QQ6AEIUjAG|title=Dvādaśa jyotirliṅga varṇana|last=Kulkarni|first=Dattatray Digambar|date=1975|publisher=Pravāsī Prakāśana|language=mr}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==दहीहंडी==&lt;br /&gt;
[[File:Dahihandi.jpg|thumb|मंदिरात दहीहंडी उत्सव]]&lt;br /&gt;
कृष्ण जयंतीचा उत्सव भारतात सर्वत्र साजरा होतो.महाराष्ट्रात विशेषतः कोकणात या उत्सवानिमित्त दहीकाला होतो. श्रीकृष्ण त्याच्या बालपणी आपल्या मित्रांसह गोकुळातील घरांमध्ये जाऊन टांगलेल्या शिंकाळ्याच्या मडक्यातील दही खात असे.&amp;lt;ref&amp;gt;{{स्रोत पुस्तक|url=https://books.google.co.in/books?id=TicTAQAAIAAJ&amp;amp;q=dahi+handi&amp;amp;dq=dahi+handi&amp;amp;hl=en&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwisv73x0tDcAhXM7GEKHetFDCYQ6AEIVzAJ|title=Encyclopaedia of Great Festivals|last=Chanchreek|first=Jain|last2=Chanchreek|first2=K. L.|last3=Jain|first3=M. K.|date=2007-01-01|publisher=Shree Publishers &amp;amp; Distributors|isbn=9788183291910|language=en}}&amp;lt;/ref&amp;gt; त्यासाठी मुले मानवी मनोरा करून मडके फोडीत असत.ही परंपरा आजही भारतात दहीहंडीच्या रूपाने साजरी केली जाते. &amp;#039;गोविंदा आला रे आला, गोकुळात आनंद झाला&amp;#039; असे गाणे गात अनेक लहान थोर पुरुष घरोघरी नाचायला जातात  व दहीहंडी फोडतात. &amp;lt;ref&amp;gt;{{स्रोत पुस्तक|url=https://books.google.co.in/books?id=pi1AAQAAIAAJ&amp;amp;q=dahi+handi&amp;amp;dq=dahi+handi&amp;amp;hl=en&amp;amp;sa=X&amp;amp;ved=0ahUKEwiPmOeiwdDcAhVBOrwKHfMdDZoQ6AEIUzAI|title=Faiths, fairs &amp;amp; festivals of India|last=Das|first=Ajay|date=2007|publisher=Better Books|isbn=9788190317771|language=en}}&amp;lt;/ref&amp;gt;कित्येक ठिकाणी गोपाळकाला करून कृष्ण चरित्रातील सोंगे आणण्याचाही प्रघात आहे.&amp;lt;ref&amp;gt;भारतीय संस्कृती कोश खंड दुसरा&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==गोपाळकाला/दहीकाला==&lt;br /&gt;
[[चित्र:Gopalkala.JPG|right|thumb|गोपालकाला व त्यामध्ये ठेवलेली बाळकृष्णाची मूर्ती]]&lt;br /&gt;
गोपाल म्हणजे [[गाय|गायींचे]] पालन करणारा. काला म्हणजे एकत्र मिसळणे. &amp;lt;br&amp;gt;[[पोहे|पोहे]], [[ज्वारी|ज्वारीच्या]] [[लाह्या]], [[तांदूळ|धानाच्या]] लाह्या, [[लिंबू|लिंबाचे]] वा [[आंबा|आंब्याचे]] [[लोणचे]], [[दही]], [[ताक]], [[हरबरा|चण्याची]] भिजविलेली डाळ, [[साखर]], [[फळ|फळांच्या]] फोडी इत्यादी मिसळून तयार झालेला हा एक खाद्यपदार्थ असतो.&amp;lt;ref&amp;gt;{{संकेतस्थळ स्रोत|url=https://nari.punjabkesari.in/nari/news/gopalkala-recipe-for-special-janmashtami-festival-1444041|title=Ghar ka Swad: जन्माष्टमी पर बनाएं श्रीकृष्ण का प्रिय Gopalkala प्रसाद|date=2021-08-25|website=punjabkesarinari|access-date=2021-08-25}}&amp;lt;/ref&amp;gt;  हा [[श्रीकृष्ण|कृष्णास]] फार प्रिय होता, असे सांगितले जाते. [[श्रीकृष्ण]] व त्याचे सवंगडी मिळून [[यमुना|यमुनेच्या]] तीरावर हा तयार करीत असत व सर्वजण वाटून खात असत असे मानले जाते.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==संदर्भ==&lt;br /&gt;
{{संदर्भयादी}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[वर्ग:खाद्यपदार्थ]]&lt;br /&gt;
[[वर्ग:पाककृती]]&lt;br /&gt;
[[वर्ग:श्रावण महिना]]&lt;br /&gt;
[[वर्ग:कीर्तन]]&lt;br /&gt;
[[वर्ग:भारतातील सण व उत्सव]]&lt;br /&gt;
[[वर्ग:महाराष्ट्रातील खाद्यपदार्थ]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ImportMaster</name></author>
	</entry>
</feed>