<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="mr">
	<id>https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%A7%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%B8%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%A7%E0%A5%81</id>
	<title>धर्मसिंधु - आवृत्ती इतिहास</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%A7%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%B8%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%A7%E0%A5%81"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%A7%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%B8%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%A7%E0%A5%81&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-28T00:37:38Z</updated>
	<subtitle>विकिवरील या पानाच्या आवृत्त्यांचा इतिहास</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%A7%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%B8%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%A7%E0%A5%81&amp;diff=7543&amp;oldid=prev</id>
		<title>ImportMaster: robot: Import pages using विशेष:आयात</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%A7%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%B8%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%A7%E0%A5%81&amp;diff=7543&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-01T11:14:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;robot: Import pages using &lt;a href=&quot;/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4&quot; title=&quot;विशेष:आयात&quot;&gt;विशेष:आयात&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;नवीन पृष्ठ&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{बदल}}&lt;br /&gt;
धर्मसिंधु हा ग्रंथ १७९०-९१ च्या सुमारास काशीनाथशास्त्री उपाध्ये यांनी श्री क्षेत्र पंढरपूर येथे रचला आहे.यांना बाबा पाध्ये या नावानेही ओळखत असत. त्यांनी ‘धर्मसिंधुसार’ किंवा ‘धर्माब्धीसार ‘ नावाचा विस्तृत ग्रंथ लिहिला.त्यालाच ‘धर्मसिंधु’ नावाने ओळखले जाते.  &amp;lt;s&amp;gt;धर्मसिंधु हा ग्रंथ हिंदू धर्माची राज्य घटना म्हणून ओळखला जातो&amp;lt;/s&amp;gt;.{{व्यक्तिगतमत}}या ग्रंथात धार्मिक निर्णय सप्रमाण दिलेले आहेत.{{संदर्भ हवा}}   या ग्रंथात व्यवहारात आवश्यक असलेल्या धर्मशास्त्रविषयाचा विचार त्यांनी निर्णयसिंधु, पुरुषार्थ चिंतामणी, कालमाधव, हेमाद्रि, कालतत्त्वविवेचन, कौस्तुभस्मृत्यर्थसार, वगैरे ग्रंथाचा आधार घेऊन{{संदर्भ हवा}}  आणि काही काही ठिकाणी धर्मशास्त्रसंबंधाने काशीनाथ शास्त्री उपाध्याय  यांना स्वतःला योग्य वाटणारा निर्णय देऊन &amp;lt;s&amp;gt;उत्तम रीतीने&amp;lt;/s&amp;gt; {{व्यक्तिगतमत}}केला आहे. &amp;lt;s&amp;gt;हा निर्णय आजकाल काशीपासून रामेश्वरापर्यंत सर्व विद्वज्जनात संमत झाला आहे.&amp;lt;/s&amp;gt; &amp;lt;s&amp;gt;हिंदुच्या धार्मिक आचारांच्या बाबतीत साऱ्या हिंदूस्थानभर हा ग्रंथ प्रमुख्‍ा आधारस्तंभ मानला जातो.&amp;lt;/s&amp;gt; {{व्यक्तिगतमत}}न्यायालयातील निर्णयातदेखील याचा उल्लेख करण्यात आला आहे.{{संदर्भ हवा}}   &amp;lt;s&amp;gt;या ग्रंथाइतका सुबोध व विद्वन्मान्य दुसरा ग्रंथ नाहीच असे म्हटले तरी चालेल.&amp;lt;/s&amp;gt;{{व्यक्तिगतमत}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
काशीनाथ शास्त्री उपाध्याय  पांडुरंगाचे निस्सिम भक्त होते. या ग्रंथाच्या रचनेनंतर त्यांनी सन्यांस घेतला.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
सदर ग्रंथात व्यवहारातरात उपयोक्त अशा विविध आचार कल्पनांचे विवेचन आहे.{{संदर्भ हवा}}  त्यासाठी त्यांनी काही धर्मशास्त्र विषय ग्रंथांचा आधार घेतला आहे तर काही ठिकाणी स्वतःच्या अभ्यासानुसार त्यांनी संकल्पना स्पष्ट केल्या आहेत.{{संदर्भ हवा}} &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जन्मापासून मृत्यूपर्यंत माणसाने कोणकोणते धार्मिक आचार पाळावेत याविषयीचे  मार्गदर्शन उपाध्ये यांनी केले आहे.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
हिंदूंचे ऐहिक,धार्मिक  व नैतिक अशा विषयात नियंत्रण करावे आणि त्यांना इह-परलोकी सुखाची प्राप्ती करावी असा हेतू ठेवून सदर ग्रंथाची रचना केली गेली आहे.{{संदर्भ हवा}} &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;s&amp;gt;ज्यावेळी समाजात धार्मिक आचार विषयक संभ्रम निर्माण होतो किंवा अन्य सामाजिक संस्कुतीचे मिश्रण झाल्याने आपण नकी काय करावे असा पेच निर्माण होतो तेंव्हा असे ग्रंथ मार्गदर्शनपर  ठरतात&amp;lt;/s&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;धर्मसिंधु (उपाध्ये काशीनाथशास्त्री)&amp;lt;/ref&amp;gt;.{{व्यक्तिगतमत}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[वर्ग:हिंदू ग्रंथ]]&lt;br /&gt;
[[वर्ग:हिंदू संस्कृती]]&lt;br /&gt;
[[वर्ग:धार्मिक साहित्य]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ImportMaster</name></author>
	</entry>
</feed>