<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="mr">
	<id>https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%AE%E0%A4%B9%E0%A5%87%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%B0</id>
	<title>महेश्वर - आवृत्ती इतिहास</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%AE%E0%A4%B9%E0%A5%87%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%B0"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AE%E0%A4%B9%E0%A5%87%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%B0&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-26T04:26:38Z</updated>
	<subtitle>विकिवरील या पानाच्या आवृत्त्यांचा इतिहास</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AE%E0%A4%B9%E0%A5%87%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%B0&amp;diff=1899&amp;oldid=prev</id>
		<title>ImportMaster: robot: Import pages using विशेष:आयात</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AE%E0%A4%B9%E0%A5%87%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%B0&amp;diff=1899&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-01T18:06:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;robot: Import pages using &lt;a href=&quot;/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4&quot; title=&quot;विशेष:आयात&quot;&gt;विशेष:आयात&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;नवीन पृष्ठ&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;महेश्वर&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; हे [[मध्य प्रदेश|मध्य प्रदेशातील]] [[खरगोन जिल्हा|खरगोन]] जिल्ह्यातील [[नर्मदा]] नदीच्या काठी वसलेले शहर आहे. पुर्वी येथे [[अहिल्याबाई होळकर|अहिल्याबाई होळकर यांची]] राजधानी होती.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==पौराणिक उल्लेख==&lt;br /&gt;
महेश्वर हे पुराणकाळापासून प्रसिद्ध असे तीर्थक्षेत्र आहे. पुराणातील कार्तवीर्य अर्जुन या सोमवंशीय सहस्रार्जुन क्षत्रिय राजाची राजधानी म्हणून महेश्वरचे उल्लेख सापडतात. कार्तवीर्य अर्जुन हा सहस्रार्जुन या नावानेही [[रामायण]] तसेच [[महाभारत|महाभारतात]] ओळखला गेला आहे. एका पुराणकथेनुसार, सहस्रार्जुन राजा आपल्या ५०० राण्यासह नदीकाठी फिरायला गेला. राण्यांना क्रीडा करण्याची लहर आली. आता क्रीडेसाठी मोठी जागा पाहिजे म्हणून सहस्रार्जुनाने आपल्या हजार बाहुनी [[नर्मदा नदी|नर्मदेचा]] प्रवाह रोखला. त्याचवेळी आकाशमार्गे जाणाऱ्या रावणाने नदीचे कोरडे पात्र पहिले आणि शिवभक्त [[रावण|रावणाने]] नदीच्या पात्रात [[शिवलिंग]] स्थापन करून पूजा सुरू केली. तेवढ्यात सहस्र्बाहुच्या राण्यांची क्रीडा संपली आणि राजाने नर्मदेचा प्रवाह सोडला आणि नदीतून आलेल्या पाण्याच्या लोंढ्यात रावणाचे शिवलिंग वाहून गेले. संतापलेल्या [[रावण|रावणाने]] सहस्रार्जुनाशी युद्ध आरंभले. आपल्या हजार बाहूनी युद्ध करणाऱ्या कार्तवीर्य अर्जुनाने रावणाचा सहज पराभव केला आणि त्याला जमिनीवर लोळवून त्याच्या प्रत्येक डोक्यावर एक एक दिवा ठेवला. हे कमी होते म्हणून की काय कार्तवीर्य अर्जुनाने रावणाला पकडून आपल्या मुलाच्या पाळण्याच्या  खांबाला बांधून ठेवले.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
या प्रसंगाची आठवण म्हणून अजूनही महेश्वरच्या सहस्राबाहू मंदिरात ११ दिवे लावण्याची प्रथा आहे.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
महेश्वरचे पुरातन नाव माहिष्मती असे होते. महाभारतातील उल्लेखानुसार माहिष्मती नगरीतील स्त्रियांना आर्यावर्तातील इतर स्त्रियांप्रमाणे विवाह बंधनाचे जोखड नव्हते. त्या कुठल्याही पुरुषाशी संबंध ठेवण्यास मुक्त असत.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.sacred-texts.com/hin/m02/m02030.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. त्याची कथा अशी आहे. पुरातन काळी नील नावाचा निषाद राजा या नगरीत राज्य करत होता. त्याची कन्या इतकी सुंदर होती की खुद्द [[अग्नि|अग्निदेव]] तिच्या प्रेमात पडला. ब्राह्मणाचे रूप घेतलेल्या अग्नीच्या प्रेमात राजकन्या पडली. त्यांच्या चोरून होणारी भेटीगाठींची माहिती नील राजाला मिळताच तो भयंकर क्रुद्ध झाला.आपल्या कन्येला नादी लावणाऱ्या ब्राह्मणाला राजाने शिक्षा सुनावताच त्या ब्राह्मणाने आपले अग्नी रूप धारण केले. अक्राळविक्राळ अग्नीला पाहून राजा घाबरला आणि दयेची क्षमा याचना करू लागला. धर्म आणि ज्ञान यांच्या मूळ रूप असणाऱ्या अग्नी देवतेला आपण शिक्षा करू शकत नाही हे त्याने काबुल केले. शांत झालेल्या अग्नीने त्याला संतुष्ट होऊन वर मागण्यास सांगितले. राजाने कुठल्याही परकीय आक्रमणापासून संरक्षण मागितले. अग्नीने वर दिला पण एका अटीवर, या नगरीतील कुणालाही निखळ प्रेमातून जीवनाचा आनंद घेण्यास परवानगी असावी हे राजाने मान्य करावे.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
अनेक शतके नंतर [[युधिष्ठिर|युधिष्ठिराने]] अश्वमेध [[यज्ञ]] केला तेव्हा [[सहदेव|सहदेवाने]] माहिष्मती नगरीचे रक्षण स्वयं [[अग्नी (देवता)|अग्निदेवता]] करत आहेत हे जाणून इथे युद्ध करणे टाळले. अग्नीची पूजा करून सहदेव [[सौराष्ट्र|सौराष्ट्राकडे]] निघून गेला.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[शंकराचार्य]] आणि मंडनमिश्र यांचा वादविवाद महेश्वर येथेच संपन्न झाला.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==उद्योगधंदा==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
पाचव्या शतकापासून महेश्वर वस्त्र उद्योगासाठी प्रसिद्ध आहे. रेघा, चौकटी याने बनलेल्या माहेश्वरी साड्या पूर्ण भारतात प्रसिद्ध आहेत. [https://rehwasociety.org/ रेहवा सोसायटी] ही [[होळकर घराणे|होळकरांच्या]] वंशजांनी स्थापन केलेली संस्था पारंपारिक विणकाम कलेला उत्तेजन देते.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
अनेक चित्रपटांचे चित्रीकरण महेश्वरच्या सुरेख घाटांवर झालेले आहे. [[आदी शंकराचार्य]] या पहिल्या संस्कृत चित्रपटाचे चित्रीकरण या भागात झाले आहे. २०१८ साली प्रदर्शित झालेल्या [[पॅडमॅन]] या [[अक्षयकुमार]] अभिनित चित्रपटाचे बरेचसे चित्रीकरण महेश्वर येथे झाले.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
राणी [[अहिल्याबाई होळकर|अहिल्याबाई होळकरांचा]] राजवाडा आणि नर्मदेकाठी बांधलेले महेश्वराचे मंदिर यामुळे अनेक पर्यटक महेश्वरला भेट देत असतात.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==चित्रदालन==&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
File:Maheshwar ghat.jpg|महेश्वरचा सुंदर घाट&lt;br /&gt;
File:Verandah at Maheshwar temple.jpg|घाटावरील सुरेख ओवऱ्या&lt;br /&gt;
File:English lady with a child at Maheshwar.jpg|आपले मुल कडेवर घेतलेली इंग्लिश स्त्री&lt;br /&gt;
File:Maratha warrior with a gun.jpg|बंदूक घेतलेला मराठा सैनिक&lt;br /&gt;
File:Warrieor with a gun and gun powder sack to his waist.jpg|बंदुकधारी मराठा सैनिक कंबरेला दारुगोळा ठेवण्याची पिशवी दिसते आहे&lt;br /&gt;
File:Entertainer couple at Maheshwar.jpg|वादक नर्तक जोडपे&lt;br /&gt;
File:Yogi with a moustache.jpg|दाढीधारी योगी&lt;br /&gt;
File:A solider with Maharashtriyan dress.jpg|मराठी वेशातील सैनिक&lt;br /&gt;
File:Panel at Maheshwar.jpg|भिंतीवरील युद्ध प्रसंग&lt;br /&gt;
File:Dancer at the entrance.jpg|घाटाच्या बाजूने असणाऱ्या दरवाजावरील नर्तिका&lt;br /&gt;
File:Hanuman at Maheshwar.jpg|घाटाच्या बाजूने असणाऱ्या दरवाजावरील हनुमान&lt;br /&gt;
File:Fight between elephants.jpg|हत्तींवर बसून केलेले युद्ध&lt;br /&gt;
File:Gatekeeper at Maheshwar.jpg|घाटाच्या बाजूने असणाऱ्या दरवाजावरील द्वारपाल&lt;br /&gt;
File:Entrance adorned with instrumentalists and artists.jpg|घाटाच्या बाजूने असणाऱ्या दरवाजावरील यक्ष आणि गंधर्व&lt;br /&gt;
File:Yaksha gandharva on the Gate.jpg|घाटाच्या बाजूने असणाऱ्या दरवाजावरील यक्ष आणि गंधर्व&lt;br /&gt;
File:Swordsman at Maheshwar temple.jpg|तलवारधारी सैनिक&lt;br /&gt;
File:Drummer at Maheshwar temple.jpg|तालवाद्यवादक&lt;br /&gt;
File:Beautiful verandah inside Maheshwar temple.jpg|मंदिरातील सुरेख ओवरी&lt;br /&gt;
File:Apsara in a marathi saree.jpg|मराठी कपडे ल्यालेली अप्सरा&lt;br /&gt;
File:Drummer in marathi dress.jpg|मराठी वेशभूषेतील मृदंगवादिका&lt;br /&gt;
File:Krishna the god with a flute.jpg|वेळू वाजवणारा कृष्ण&lt;br /&gt;
File:Krishna the god with a flute and cow.jpg|गायीसमवेत कृष्ण&lt;br /&gt;
File:Apsara playing instruments.jpg|वीणावादक अप्सरा&lt;br /&gt;
File:Artist playing the taal.jpg|टाळ वाजवणारी अप्सरा&lt;br /&gt;
File:Sarangi player.jpg|सारंगीवादक&lt;br /&gt;
File:Dancer in a pose.jpg|नर्तिकेची मुद्रा तिच्या सलवारीची नक्षी पहा&lt;br /&gt;
File:Drummer with a bongo.jpg|संबळ वाजवणारा गोंधळी&lt;br /&gt;
File:Snake charmer couple.jpg|गारुडी जोडपे&lt;br /&gt;
File:Artist playing horn.jpg|शिंग वाजवताना कलाकार&lt;br /&gt;
File:European couple dancing.jpg|नाचणारे युरोपियन जोडपे&lt;br /&gt;
File:Indian Couple dancing.jpg|नाचणारे भारतीय जोडपे&lt;br /&gt;
File:Kaliya mardan by krishna.jpg|कालियामर्दन करताना कृष्ण&lt;br /&gt;
File:Verandah in maheshwar temple.jpg|गच्चीवरील दालन&lt;br /&gt;
File:Hall at terrace.jpg|गच्चीवरील दालन २&lt;br /&gt;
File:Backside of Vithoji Holkar Chhatri.jpg|विठोजी होळकरांच्या छत्रीची मागील बाजू&lt;br /&gt;
File:British officer with a parrot.jpg|पोपट घेतलेला ब्रिटीश अधिकारी&lt;br /&gt;
File:Wall Panel Behind Vithoji Holkar Chhatri.jpg|विठोजी होळकरांच्या छत्री वरील चौकट&lt;br /&gt;
File:Elephants in a row.jpg|हत्तींची रांग&lt;br /&gt;
File:Floral Motifs on wall of Vithoji Holkar Chhatri.jpg|विठोजी होळकरांच्या छ्त्रीवरील फुलांचे कोरीव काम&lt;br /&gt;
File:Dancers and artists playing instruments.jpg|मंदिरातील सज्जाच्या खांबावर असणाऱ्या नर्तिका आणि वादक&lt;br /&gt;
File:Panels on the steps.jpg|पायऱ्यावरील चौकटी&lt;br /&gt;
File:Panel on steps showing royal life.jpg|राजेशाही जीवनाचे दर्शन&lt;br /&gt;
File:Panel on steps showing royal life 1.jpg|तत्कालीन राजेशाही जीवन&lt;br /&gt;
File:Elephant ride in a panel.jpg|हत्तींची स्वारी&lt;br /&gt;
File:Abstract design on a panel slab.jpg|अमूर्त शैलीतील कोरीव काम&lt;br /&gt;
File:Elephant on a panel 1.jpg|गज राज&lt;br /&gt;
File:Elephant on a panel 2.jpg|गज राज&lt;br /&gt;
File:Dancers doing rasleela.jpg|नर्तक&lt;br /&gt;
File:Vishnu Statue on a pillar.jpg|खांबावरील विष्णू मूर्ती&lt;br /&gt;
File:View from main temple sanctum.jpg|मुख्य मंदिराच्या दारातून दिसणारे दृश्य&lt;br /&gt;
File:Nagarkhana for main temple.jpg|मुख्य मंदिराचा नगारखाना&lt;br /&gt;
File:Panel Design Lotus.jpg|कमळाची चौकट&lt;br /&gt;
File:Geometrical Panel design.jpg|भौमितिक चौकटी&lt;br /&gt;
File:Geometrical Panel design 1.jpg|भौमितिक चौकटी&lt;br /&gt;
File:Door and panel for main temple.jpg|दरवाजा आणि बाहेरील चौकट&lt;br /&gt;
File:Panel in the verandah.jpg|व्हरांड्याची नक्षी&lt;br /&gt;
File:Deepmala at Main temple.jpg|मुख्य मंदिराच्या आवारातील दीपमाळ&lt;br /&gt;
File:Vithoji Holkar Chhatri from Main temple gallery.jpg|मुख्य मंदिराच्या सज्जातून दिसणारी विठोजी होळकरांची समाधी&lt;br /&gt;
File:Vithoji Holkar CHatri View.jpg|विठोजी होळकर समाधी&lt;br /&gt;
File:Dome of Vithoji Holkar Chatri.jpg|विठोजी होळकर छत्रीचा घुमट&lt;br /&gt;
File:Yogi on the dome of Vithoji Holkar Chhatri.jpg|घुमटावरील योगी&lt;br /&gt;
File:Side view of Vithoji Holkar chhatri.jpg|बाजूने दिसणारी विठोजी होळकर छत्री&lt;br /&gt;
File:Vithoji Holkar Chhatri from one side.jpg|विठोजी होळकर छत्री&lt;br /&gt;
File:Second storey of Vithoji HOlkar Chhatri.jpg|विठोजी होळकर छत्री दुसरा मजला कोरीव काम&lt;br /&gt;
File:Second story of Vithoji Holkar Chhatri.jpg|विठोजी होळकर छत्री दुसरा मजला&lt;br /&gt;
File:Balcony of Vithoji Holkar Chhatri.jpg|विठोजी होळकर छत्री दुसरा मजला बाल्कनी&lt;br /&gt;
File:Main temple at Maheshwar.jpg|मुख्य मंदिराचा कळस&lt;br /&gt;
File:View of River Narmada from Main temple.jpg|मुख्य मंदिरातून दिसणारे नर्मदा नदीचे दृश्य&lt;br /&gt;
File:Elevation of Main temple at Maheshwar.jpg|मुख्य मंदिर&lt;br /&gt;
File:Main hall of the temple at maheshwar.jpg|मुख्य मंदिराचा सभामंडप&lt;br /&gt;
File:Temple complex entire view.jpg|उंचावरून दिसणारे मंदिर परिसराचे दृश्य&lt;br /&gt;
File:Temple Complex from opposite side.jpg|विरुद्ध दिशेने दिसणारे मंदिर परिसराचे दृश्य&lt;br /&gt;
File:Main temple view from behind Vithoji Holkar Chhatri.jpg|मंदिर परिसर एका दृष्टीक्षेपात&lt;br /&gt;
File:Narmada Ghat and Main temple.jpg|नर्मदा घाट आणि मंदिर&lt;br /&gt;
File:Samadhi of Ahilyadevi Holkar.jpg|पुण्यश्लोक अहिल्यादेवी होळकरांची समाधी&lt;br /&gt;
File:Maheshwar Narmada Ghat.jpg|नर्मदा घाट&lt;br /&gt;
File:Baneshwar temple in the narmada river bed.jpg|नदीपात्रातील बाणेश्वर मंदिर&lt;br /&gt;
File:Panel at Baaneshwar.jpg|बाणेश्वर मंदिरातील चौकट&lt;br /&gt;
File:Other temple on naramda banks.jpg|महेश्वर येथील इतर मंदिरे&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==संदर्भ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[वर्ग:मध्य प्रदेशचा इतिहास]]&lt;br /&gt;
[[वर्ग:मध्य प्रदेशमधील शहरे]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ImportMaster</name></author>
	</entry>
</feed>