<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="mr">
	<id>https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%AE%E0%A5%88%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%AF</id>
	<title>मैत्रेय - आवृत्ती इतिहास</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%AE%E0%A5%88%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%AF"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AE%E0%A5%88%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%AF&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-23T10:30:13Z</updated>
	<subtitle>विकिवरील या पानाच्या आवृत्त्यांचा इतिहास</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AE%E0%A5%88%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%AF&amp;diff=5412&amp;oldid=prev</id>
		<title>ImportMaster: robot: Import pages using विशेष:आयात</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AE%E0%A5%88%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%AF&amp;diff=5412&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-01T11:24:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;robot: Import pages using &lt;a href=&quot;/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4&quot; title=&quot;विशेष:आयात&quot;&gt;विशेष:आयात&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;नवीन पृष्ठ&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[चित्र:Maitreya_Koryuji.JPG|इवलेसे| कोरकु-जी येथील बोधिसत्त्व मैत्रेयांचा पुतळा]]&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;मैत्रेय&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ([[संस्‍कृत भाषा|संस्कृत]]) किंवा &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;मेत्तेय्य&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ([[पाली भाषा|पाली]]) हा बौद्ध एस्कॅटोलॉजीमध्ये{{मराठी शब्द सुचवा}} जगाचा भावी [[बुद्ध (शीर्षक)|बुद्ध]] म्हणून ओळखला जातो. काही [[बौद्ध साहित्य|बौद्ध साहित्यात]], जसे &amp;#039;&amp;#039;अमिताभ सूत्र&amp;#039;&amp;#039; आणि &amp;#039;&amp;#039;लोटस सूत्र&amp;#039;&amp;#039; त्याचा &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;अजिता&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; म्हणून उल्लेख आहे. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[बौद्ध धर्म|बौद्ध]] परंपरेनुसार मैत्रेय हे [[बोधिसत्त्व]] आहेत जे भविष्यात पृथ्वीवर प्रकट होतील, संपूर्ण ज्ञान प्राप्त करतील आणि शुद्ध [[धम्म]] शिकवतील. धर्मग्रंथानुसार, मैत्रेय हे सध्याचे बुद्ध, [[गौतम बुद्ध]] (ज्यांना [[शाक्य]]मुनी बुद्ध म्हणून देखील ओळखले जाते) यांचा उत्तराधिकारी असेल.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Horner97&amp;quot;&amp;gt;[[Maitreya#refHorner1975|Horner (1975)]], &amp;#039;&amp;#039;The minor anthologies of the Pali canon&amp;#039;&amp;#039;, p. 97. Regarding Metteyya, Bv XXVII, 19: &amp;quot;I [Gautama Buddha] at the present time am the Self-Awakened One, and there will be Metteyya....&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;BDEA&amp;quot;&amp;gt;{{संकेतस्थळ स्रोत|url=http://www.buddhanet.net/budvamsa.htm|title=Suttanta Pitaka: Khuddaka Nikāya: 14.Buddhavamsa-History of the Buddhas|last=Buddha Dharma Education Association|year=2014|website=Guide to Tipiṭaka|publisher=Buddha Dharma Education Association|location=Tullera, NSW, Australia|access-date=2014-12-21}}&amp;lt;/ref&amp;gt; मैत्रेयाच्या आगमनाच्या भविष्यवाणीचा अर्थ भविष्यात अशा काळाचा संदर्भ आहे जेव्हा बहुतांश लोक पृथ्वीवरील [[धम्म|धर्म]] विसरले असतील. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
भूतकाळातील अनेक बिगर-बौद्ध धर्मांद्वारे, शुभ्र कमळांद्वारे, तसेच यिगुआंदोसारख्या आधुनिक नवीन धार्मिक चळवळींनीही मैत्रेयांना त्यांच्या हजारो भूमिकेसाठी स्वीकारले होते. &lt;br /&gt;
[[चित्र:Maitreya_Buddha,_Nubra.jpg|इवलेसे|मैत्रेय - 33 मीटर उंच शांतीचे प्रतीक असलेला; पाकिस्तान, [[नुब्रा घाटी|नुब्रा व्हॅली]], [[भारत]]]]&lt;br /&gt;
[[चित्र:Leshan_Buddha_Statue_View.JPG|उजवे|इवलेसे|[[स-च्वान|सिचुआन]], [[चीन|चीनमधील]] दगडामधे-कोरलेली मैत्रेय [[लेशान जायंट बुद्ध|लेशान भव्य बुद्ध]]]]&lt;br /&gt;
कोरियन शॅमनिझमसह अनेक पूर्व आशियाई लोक धर्मांमध्ये मैत्रेय नावाचा एक देवता प्राचीन निर्माता देव किंवा देवी म्हणून दिसतो. [[शाक्यमुनी]] (ऐतिहासिक बुद्ध) या नावाचा एक शीलवंत दैवत, मैत्रेयाच्या जगावर वर्चस्व गाजवण्याचा दावा करतो आणि जगावर कोण राज्य करेल हे ठरवण्यासाठी दोघे फुलांच्या स्पर्धेत भाग घेतात. शाक्यमुनी करू शकत नसताना मैत्रेय फुलांची उगवण करतो, परंतु निर्माते झोपेच्या वेळी हे पैसे घेतात. शाक्यमुनी अशा प्रकारे जगाचा शासक बनतो आणि जगाला दुःख आणि वाईट आणते.&amp;lt;ref&amp;gt;{{जर्नल स्रोत|last=Waida|first=Manabu|year=1991|title=The Flower Contest between Two Divine Rivals. A Study in Central and East Asian Mythology|url=http://www.jstor.org/stable/40462392|journal=Anthropos|volume=86|pages=87-109|issn=0257-9774|access-date=June 10, 2020}}&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== गॅलरी ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
चित्र:MathuraMaitreya.JPG|&amp;lt;nowiki&amp;gt; &amp;lt;/nowiki&amp;gt;मैत्रेय (डाव्या मांडीवरील [[Kumbha|पाण्याची बाटली]] ), मथुराची कला, सा.यु. दुसरे शतक &lt;br /&gt;
चित्र:Maitreya Komering Srivijaya Front.JPG|&amp;lt;nowiki&amp;gt; &amp;lt;/nowiki&amp;gt;9 व्या शतकातील [[Srivijaya|श्रीविजयन]] कला [[South Sumatra|दक्षिण सुमात्रा]] येथील मैत्रेय, एक [[Stupa|स्तूप]], त्याच्या मुकुटला शोभून &lt;br /&gt;
चित्र:TheFutureBuddhaGandhara3rdCentury.jpg|&amp;lt;nowiki&amp;gt; &amp;lt;/nowiki&amp;gt;भावी बुद्ध मैत्रेय, गांधार, इ.स. तिसरे शतक &lt;br /&gt;
चित्र:Sitting Maitreya-AO 2910-IMG 8485-black.jpg|&amp;lt;nowiki&amp;gt; &amp;lt;/nowiki&amp;gt;मैत्रेय ( [[Kumbha|कुंभ]] धारण करणारे), गंधारा, इ.स. तिसरे शतक &lt;br /&gt;
चित्र:Nepal Kathmandu Boudhanath 2.jpg|&amp;lt;nowiki&amp;gt; &amp;lt;/nowiki&amp;gt;[[Boudhanath|बौद्धनाथ परिसर]], [[Kathmandu|काठमांडू]], [[Nepal|नेपाळ]] येथे त्रिकाल मैत्रेय बुद्ध विहार (जामचेन लखांग मठ) मधील मैत्रेय बुद्धाची मूर्ती. &lt;br /&gt;
चित्र:SeatedMaitreyaKoreaMuseeGuimet.jpg|&amp;lt;nowiki&amp;gt; &amp;lt;/nowiki&amp;gt;मैत्रेय्या, कोरियन, सा.यु. 4-5 व्या शतकात बसले. [[Guimet Museum|ग्युमेट संग्रहालय]] &lt;br /&gt;
चित्र:Meditating Maitreya. Gilded bronze. National Museum of Korea.jpg|&amp;lt;nowiki&amp;gt; &amp;lt;/nowiki&amp;gt;कोरियन, सा.यु. 6--7 व्या शतकात मैत्रेय ध्यानस्थ बसले. &lt;br /&gt;
चित्र:Budai Statue flipped.jpg|&amp;lt;nowiki&amp;gt; &amp;lt;/nowiki&amp;gt;मैत्रेयांचा अवतार म्हणून भिक्षू [[Budai|बुडाई]] &lt;br /&gt;
चित्र:Maitreya and discilples carving in Feilai Feng Caves.jpg|&amp;lt;nowiki&amp;gt; &amp;lt;/nowiki&amp;gt;[[China|चीनच्या]] [[Hangzhou|हांग्जो]] येथील [[Lingyin Temple|लिंगिन मंदिर]] जवळील फेलाई फेंग ग्रॉटोस येथे चित्रित [[Budai|केल्यानुसार]] मैत्रेय आणि [[Budai|बुडईच्या रूपातील]] शिष्य &lt;br /&gt;
चित्र:Bingling Temple 02.jpg|&amp;lt;nowiki&amp;gt; &amp;lt;/nowiki&amp;gt;चीनच्या [[Bingling Temple|बिंगलिंग मंदिरात]] मैत्रेयांचा स्मारक पुतळा &lt;br /&gt;
चित्र:伏虎羅漢納納答密答喇尊者.jpg|&amp;lt;nowiki&amp;gt; &amp;lt;/nowiki&amp;gt;वाघ नरम पाडण्याचे प्रयत्न चालू पुतळा [[arhat]] मैत्रेय अवतार असल्याचे विश्वास &lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==संदर्भ==&lt;br /&gt;
{{संदर्भयादी}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== बाह्य दुवे ==&lt;br /&gt;
* [http://maitreyaproject.org मैत्रेय प्रकल्प, भारतातील कुशीनगर येथे मैत्रेयांचा विशाल पुतळा उभारत आहे] &lt;br /&gt;
* [http://www.smithsonianmag.com/arts-culture/Glimpses-of-the-Lost-World-of-Alchi.html एप्रिल २०१० स्मिथसोनियन मासिकाचा लेख] &lt;br /&gt;
* [https://web.archive.org/web/20170313135215/http://what-buddha-said.net/library/DPPN/me_mu/metteyya.htm फ्यूचर बुद्ध आरिया अजिता मेटेय्या बद्दल] &lt;br /&gt;
* [https://web.archive.org/web/20170313191425/http://what-buddha-said.net/library/Metteyya/arimet00.htm येत्या बुद्धाची कहाणी: आरिया मेटेय्या] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{बोधिसत्व}}&lt;br /&gt;
{{बौद्ध विषय सूची}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[वर्ग:बोधिसत्त्व]]&lt;br /&gt;
[[वर्ग:Webarchive template wayback links]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ImportMaster</name></author>
	</entry>
</feed>