<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="mr">
	<id>https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%80%E0%A4%B6_%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B3%E0%A4%B5%E0%A5%87</id>
	<title>हरीश साळवे - आवृत्ती इतिहास</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%80%E0%A4%B6_%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B3%E0%A4%B5%E0%A5%87"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%80%E0%A4%B6_%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B3%E0%A4%B5%E0%A5%87&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-29T05:24:19Z</updated>
	<subtitle>विकिवरील या पानाच्या आवृत्त्यांचा इतिहास</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.43.6</generator>
	<entry>
		<id>https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%80%E0%A4%B6_%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B3%E0%A4%B5%E0%A5%87&amp;diff=8841&amp;oldid=prev</id>
		<title>ImportMaster: robot: Import pages using विशेष:आयात</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://mr.bharatpedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%80%E0%A4%B6_%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B3%E0%A4%B5%E0%A5%87&amp;diff=8841&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-01T18:53:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;robot: Import pages using &lt;a href=&quot;/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%87%E0%A4%B7:%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A4&quot; title=&quot;विशेष:आयात&quot;&gt;विशेष:आयात&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;नवीन पृष्ठ&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{माहितीचौकट पदाधिकारी&lt;br /&gt;
| सन्मानवाचक पूर्वप्रत्यय = क्विन्स काउन्सिल&lt;br /&gt;
| नाव = हरीश साळवे&lt;br /&gt;
| सन्मानवाचक प्रत्यय =&lt;br /&gt;
| चित्र =&lt;br /&gt;
| चित्र आकारमान =&lt;br /&gt;
| लघुचित्र =&lt;br /&gt;
| चित्र शीर्षक =&lt;br /&gt;
| क्रम =&lt;br /&gt;
| पद = [[भारताचे महान्यायअभिकर्ता]]&lt;br /&gt;
| कार्यकाळ_आरंभ = १ नोव्हेंबर १९९९&lt;br /&gt;
| कार्यकाळ_समाप्ती = ३ नोव्हेंबर २००२&lt;br /&gt;
| मागील = एन संतोष हेगडे&lt;br /&gt;
| पुढील = किरीट रावल&lt;br /&gt;
| जन्मदिनांक           = {{Birth date and age|1955|6|22|df=yes}}&lt;br /&gt;
| जन्मस्थान            = वरुड, [[शिंदखेडा]], [[धुळे जिल्हा|धुळे]]&lt;br /&gt;
| मृत्युदिनांक           =&lt;br /&gt;
| मृत्युस्थान            =&lt;br /&gt;
| राष्ट्रीयत्व               = {{ध्वजचिन्ह|भारत}} [[भारतीय]]&lt;br /&gt;
| पक्ष                  =&lt;br /&gt;
| शिक्षण                 = वाणिज्य पदवीधर, कायदा पदवीधर&lt;br /&gt;
| इतरपक्ष               =&lt;br /&gt;
| आई                  = अमृती साळवे&lt;br /&gt;
| वडील                  = नरेंद्र कुमार साळवे&lt;br /&gt;
| पती                  =&lt;br /&gt;
| पत्नी                  = {{लग्न| मीनाक्षी साळवे|1982|2020|reason=div}}{{लग्न| कॅरोलिन ब्रॉसार्ड|2020}} &lt;br /&gt;
| नाते                  =&lt;br /&gt;
| अपत्ये                = साक्षी, सानिया&lt;br /&gt;
| निवास                =&lt;br /&gt;
| शाळा_महाविद्यालय      = {{*}} [[राष्ट्रसंत तुकडोजी महाराज नागपूर विद्यापीठ]],&amp;lt;br&amp;gt; {{*}} [[भारतीय सनदी लेखाकार संस्थान]]&lt;br /&gt;
| व्यवसाय              = ज्येष्ठ वकील&lt;br /&gt;
| धंदा                  =&lt;br /&gt;
| धर्म                  = [[ख्रिश्चन]]&lt;br /&gt;
| पुरस्कार                  = [[पद्मभूषण]]&lt;br /&gt;
| संकेतस्थळ             =&lt;br /&gt;
| तळटीपा               =&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;क्विन्स काउन्सिल&amp;#039; &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;हरीश साळवे&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; हे एक भारतीय वरिष्ठ वकील आहेत जे भारताच्या सर्वोच्च न्यायालयात प्रॅक्टिस करतात. त्यांनी १ नोव्हेंबर १९९९ ते ३ नोव्हेंबर २००२ या कालावधीत [[भारताचे महान्यायअभिकर्ता]] म्हणून काम केले. त्यांनी [[आंतरराष्ट्रीय न्यायालय|आंतरराष्ट्रीय न्यायालयात]] (ICJ) [[कुलभूषण जाधव]] यांचा खटलाही लढवला. १६ जानेवारी २०२० रोजी त्यांची [[इंग्लंड]] आणि [[वेल्स]]च्या न्यायालयांसाठी क्विन्स काउन्सिल (राणीचे वकील) म्हणून नियुक्ती करण्यात आली.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== पार्श्वभूमी आणि कुटुंब ==&lt;br /&gt;
हरीश साळवे यांचा जन्म मराठी कुटुंबात झाला. त्यांचे वडील एनकेपी साळवे हे [[सनदी लेखापाल|चार्टर्ड अकाउंटंट]] आणि [[भारतीय राष्ट्रीय काँग्रेस]]चे प्रमुख राजकारणी होते. त्यांची आई अमृती साळवे या डॉक्टर होत्या. त्यांचे आजोबा पीके साळवे हे एक यशस्वी फौजदारी वकील होते, तर त्यांचे पणजोबा मुन्सिफ (गौण न्यायाधीश) होते.&amp;lt;ref name=&amp;quot;IIFL Interview&amp;quot;&amp;gt;{{cite web |url=https://www.youtube.com/watch?v=nCBZaZuowYs |publisher=IIFL |title=IIFL-Harish Salve-Lawyer-Background and Formative Years |access-date=3 February 2013}}&amp;lt;/ref&amp;gt; साळवे हे धर्माने ख्रिश्चन असून, त्यांचे कुटुंब बहु-धार्मिक वृत्तीचे आहे.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Cite web|title=&amp;#039;Walk The Talk&amp;#039;, With Harish Salve: Full Transcript|url=https://www.ndtv.com/india-news/walk-the-talk-with-harish-salve-full-transcript-759892|access-date=2020-10-25|website=NDTV.com}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== वैयक्तिक आयुष्य ==&lt;br /&gt;
हरीश साळवे यांचे मीनाक्षी साळवे यांच्याशी १९८२ साली लग्न झाले. ३८ वर्षांच्या संसारनंतर २०२० मध्ये त्यांचा घटस्फोट झाला. सध्या साळवे उत्तर लंडनमध्ये राहतात. साळवे यांनी २८ ऑक्टोबर २०२० रोजी कॅरोलिन ब्रॉसार्ड या लंडनस्थित कलाकाराशी लग्न केले.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Cite web|last=Taneja|first=Nidhi|date=2020-10-29|title=Harish Salve marries London-based artiste Caroline Brossard at church ceremony. See photos|url=https://www.indiatvnews.com/news/india/harish-salve-wedding-caroline-brossard-wife-marriage-church-ceremony-photos-pictures-660700|access-date=2021-02-15|website=www.indiatvnews.com|language=en}}&amp;lt;/ref&amp;gt; हरीश साळवे ब्रॉसार्डला पहिल्यांदा एका कला कार्यक्रमात भेटले होते.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Cite web|date=October 27, 2020|first=Raya|last=Ghosh|title=Who is Caroline Brossard, Harish Salve&amp;#039;s wife-to-be?|url=https://www.indiatoday.in/trending-news/story/who-is-caroline-brossard-harish-salve-s-wife-to-be-1735427-2020-10-27|access-date=2021-02-15|website=India Today|language=en}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== शिक्षण	==&lt;br /&gt;
त्यांचे शालेय शिक्षण सेंट फ्रान्सिस डी&amp;#039;सेल्स हायस्कूल, नागपूर, महाराष्ट्र येथे झाले.&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite news |last1=Nov 18 |first1=Abhishek Choudhari |title=A phenomenal memory, immaculate dress sense, good debater Sharad once wanted to be a doctor... {{!}} Nagpur News - Times of India |url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/nagpur/a-phenomenal-memory-immaculate-dress-sense-good-debater-sharad-once-wanted-to-be-a-doctor-/articleshow/72099885.cms |work=The Times of India |language=en}}&amp;lt;/ref&amp;gt;  त्यांनी ICAI मधून चार्टर्ड अकाउंटन्सी आणि नागपूर विद्यापीठातून कायद्यातील पदवी (एल.एल.बी.) मिळवली.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blackstone&amp;quot;&amp;gt;{{cite web|title=Harish Salve Profile|url=https://www.blackstonechambers.com/barristers/harish-salve-sa/|website=blackstonechambers.com|access-date=4 February 2013}}&amp;lt;/ref&amp;gt; भारताचे माजी सरन्यायाधीश [[शरद बोबडे]] हे त्यांचे शाळेतील वर्गमित्र होते. वकील होण्यापूर्वी साळवे यांनी कर आकारणीत चार्टर्ड अकाउंटन्सीचा सराव केला. त्यांनी १९८० मध्ये जे.बी. दादाचंदजी अँड कंपनी मध्ये इंटर्न म्हणून त्यांच्या कायदेशीर कारकिर्दीला सुरुवात केली.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Cite web|url=https://indianexpress.com/article/who-is/who-is-harish-salve-5834692/|title=Harish Salve: The lawyer who represented India in Kulbhushan Jadhav case|date=17 July 2019}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== कारकीर्द ==&lt;br /&gt;
साळवे यांनी १९८० मध्ये जे.बी.दादाचंदजी अँड कंपनी येथे त्यांच्या कायदेशीर कारकिर्दीला सुरुवात केली, प्रथम इंटर्न म्हणून आणि नंतर पूर्णवेळ वकील म्हणून. यावेळी, त्यांनी मिनर्व्हा मिल्स प्रकरणात पालखीवाला यांना मदत केली (प्रकरणाचा संदर्भ: AIR 1980 SC 1789).&amp;lt;ref name=&amp;quot;ITAT Online&amp;quot;&amp;gt;{{cite web|last=Swaminathan Iyer|first=Vellalapatti|title=Tax Titans: My Name is Harish Salve|date=29 April 2012|url=http://www.taxtitans.com/index.php/my-name-is-harish-salve/|publisher=ITAT Online|access-date=4 February 2013}}&amp;lt;/ref&amp;gt; साळवे यांना नंतर दिल्ली उच्च न्यायालयाने वरिष्ठ वकील म्हणून नियुक्त केले.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
साळवे यांनी १९८०-१९८६ पर्यंत माजी महान्यायवादी [[सोली सोराबजी]] यांच्यासोबत काम केले.&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite news|title=Sorabjee reappointed A-G; Salve Solicitor-General|date=1 November 1999|work=[[The Statesman (India)|The Statesman]]}}&amp;lt;/ref&amp;gt; नोव्हेंबर २००२ मध्ये त्यांचा पहिला टर्म संपला तेव्हा &amp;quot;वैयक्तिक कारणांमुळे&amp;quot; दुसऱ्या तीन वर्षांच्या टर्मसाठी त्यांनी नामनिर्देशित होण्यास नकार दिला. नंतर त्यांनी स्पष्ट केले की त्यांची पत्नी घरी अतिरिक्त काम आणल्याने नाखूश होती.&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite news|url=http://www.hinduonnet.com/2002/10/30/stories/2002103006301100.htm|work=[[The Hindu]]|title=Harish Salve declines second term|date=30 October 2002|access-date=28 March 2008|archive-url=https://web.archive.org/web/20050124144130/http://www.hinduonnet.com/2002/10/30/stories/2002103006301100.htm|archive-date=24 January 2005}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;ET Now Interview&amp;quot;&amp;gt;{{cite news|url=http://economictimes.indiatimes.com/et-now/daily/in-conversation-with-lawyer-harish-salve-part-1/videoshow/11839375.cms|title=In conversation with lawyer Harish Salve- Part 1|date=10 February 2012| access-date=4 February 2013|newspaper=The Economic Times (ET Now)}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
साळवे यांची सर्वोच्च न्यायालयाने काही प्रकरणात; मुख्यतः पर्यावरण रक्षणासंबंधित प्रकरणात ॲमिकस क्युरी (न्यायालय मित्र) म्हणून नियुक्ती केली होती. तथापि, बेकायदेशीर खाणकामावरील सुनावणीदरम्यान, त्यांनी याआधी यातील काही पक्षांसाठी वकिली केली होती, या कारणास्तव त्यांनी स्वतःला या पदावरून दूर केले.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
२०१३ मध्ये, साळवे यांनी &amp;#039;इंग्लिश बार&amp;#039;मध्ये दाखला मिळवला आणि त्यानंतर ते ब्लॅकस्टोन चेंबर्समध्ये देखील सामील झाले.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Cite web|url=http://www.blackstonechambers.com/people/barristers/harish_salve_sa.html|title=Harish Salve SA&amp;amp;nbsp;— Blackstone Chambers|website=Blackstone Chambers|archive-url=https://web.archive.org/web/20140228185811/http://www.blackstonechambers.com/people/barristers/harish_salve_sa.html|archive-date=28 February 2014|url-status=dead|access-date=15 June 2014|df=dmy-all}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== प्रमुख प्रकरणे आणि आशील ==&lt;br /&gt;
हरीश साळवे यांनी भारताच्या सर्वोच्च न्यायालयात पहिल्या अँटी डंपिंग खटल्यात युक्तिवाद केला. [[मुकेश अंबाणी|मुकेश अंबानींच्या]] रिलायन्स इंडस्ट्रीज लिमिटेड सारख्या मोठ्या कंपन्यांचे ते वारंवार प्रतिनिधित्व करतात. [[अनिल अंबाणी]] यांच्या रिलायन्स नॅचरल रिसोर्सेस लिमिटेड यांच्या विरुद्ध कृष्णा गोदावरी बेसिन गॅस विवाद प्रकरणात ते हजर झाले होते.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
इतर आशिलात टाटा ग्रुप, ITC लिमिटेड यांचा समावेश आहे, ज्यांचे त्यांनी विविध बाबींवर प्रतिनिधित्व केले आहे. साळवे टाटा समूहाच्या अनेक कंपन्यांसाठी कोर्टात हजर झाला आहे. ते स्वतः रतन टाटा यांच्यासाठीही हजर झाले आहेत.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
साळवे यांनी भारत सरकारसोबतच्या $२.५ अब्ज कर विवादात व्होडाफोनचे प्रतिनिधित्व केले. सुरुवातीला मुंबई उच्च न्यायालयात ते पराभूत झाले.&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web|title=Vodafone International Holdings B.V. versus Union of India|url=http://bombayhighcourt.nic.in/generatenew.php?path=./data/judgements/2010/&amp;amp;fname=OSWP130810.pdf&amp;amp;smflag=N|publisher=Bombay High Court|access-date=4 February 2013|author=D. Y. Chandrachud|author2=J. P. Devadhar|format=Judgement|date=8 September 2010}}&amp;lt;/ref&amp;gt; परंतु नंतर लंडनमध्ये तात्पुरते निवासस्थान घेतल्यानंतर आणि केवळ खटल्यावर लक्ष केंद्रित करण्यासाठी त्यांचे कार्यालय तेथे हलवल्यानंतर त्यांनी सर्वोच्च न्यायालयात हा खटला जिंकला.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Cite news|url = http://www.business-standard.com/article/companies/vodafone-wins-2-bn-tax-case-in-supreme-court-112012000125_1.html|title = Vodafone wins $2 bn tax case in Supreme Court|date = 20 January 2012|newspaper = Business Standard India}}&amp;lt;/ref&amp;gt; २०१२ च्या केंद्रीय अर्थसंकल्पात प्राप्तिकर कायद्याचे पूर्वलक्ष्यी स्पष्टीकरण पास केल्याबद्दल साळवे यांनी भारत सरकारवर अत्यंत टीका केली होती, ज्याने सर्वोच्च न्यायालयाचा निर्णय रद्दबातल ठरवला होता.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mint article&amp;quot;&amp;gt;{{cite news|title=Vodafone-Hutch deal {{!}} Retrospective change to I–T Act|url=http://www.livemint.com/Politics/n4zC41fejoQ7ObfL4Bue6N/VodafoneHutch-deal--Retrospective-change-to-IT-Act.html|access-date=4 February 2013|newspaper=Mint|date=17 March 2012}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
साळवे २००३ मध्ये राष्ट्रीय मानवाधिकार आयोगाच्या आदेशानुसार गुजरात दंगलीतील पीडित बिल्किस बानोसाठी हजर झाले होते.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Cite web|url = http://archive.tehelka.com/story_main37.asp?filename=Ne020208bilkis.asp|title = Bilkis Bano&amp;#039;s Brave Fight|date = 2 February 2008|website = Tehelka}}&amp;lt;/ref&amp;gt; आरुषी-हेमराज दुहेरी हत्याकांडात बचाव वकील म्हणूनही ते हजर झाले होते.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
२०१५ मध्ये, त्यांनी अभिनेता [[सलमान खान]]ची हाय-प्रोफाइल केस घेतली. या अभिनेत्याला यापूर्वी २००२ मध्ये झालेल्या हिट-अँड-रन अपघातात पाच वर्षांच्या तुरुंगवासाची शिक्षा ठोठावण्यात आली होती, ज्यामध्ये एकाचा मृत्यू झाला होता आणि चार जण जखमी झाले होते.&amp;lt;ref&amp;gt;[https://web.archive.org/web/20150507094323/http://www.hindustantimes.com/india-news/harish-salve-the-man-who-saved-salman-khan-from-going-to-jail/article1-1344622.aspx Hindustan Times: The man who saved Salman Khan from going to jail]&amp;lt;/ref&amp;gt; वरिष्ठ वकील अमित देसाई, मुंबईस्थित वकील यांनी सलमान खान खटल्यात अल्प काळासाठी साळवे यांची जागा घेतली होती.&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web|title=Amit Desai, Not Harish Salve To Appear For Salman Khan&amp;#039;s Case Today|url=http://www.movietalkies.com/news/29707/amit-desai-not-harish-salve-to-appear-for-salman-khans-case-today|access-date=18 November 2015}}&amp;lt;/ref&amp;gt; अखेरीस मुंबई उच्च न्यायालयाने सत्र न्यायालयाच्या निर्णयाला स्थगिती दिली आणि १० डिसेंबर २०१५ रोजी सलमान खानला २००२ च्या हिट-अँड-रन आणि ड्रंक-अँड-ड्राइव्ह खटल्यातील सर्व आरोपांमधून निर्दोष मुक्त केले.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Cite news|url=http://www.movietalkies.com/news/amit-desai-not-harish-salve-to-appear-for-salman-khans-case-today/|title=Salman wins appeal, walks free|date=10 December 2015|access-date=16 May 2017|language=en-IN|issn=0971-751X|newspaper=The Hindu}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
मे २०१७ मध्ये त्यांनी [[कुलभूषण जाधव]] प्रकरणात आंतरराष्ट्रीय न्यायालयासमोर भारताचे प्रतिनिधित्व केले. जाधव यांना हेरगिरीच्या आरोपाखाली पाकिस्तानच्या लष्करी न्यायालयाने फाशीची शिक्षा सुनावली होती.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Cite news|title = International Court of Justice stays execution of Kulbhushan Jadhav by Pakistan&lt;br /&gt;
|url = http://www.hindustantimes.com/india-news/international-court-of-justice-stays-kulbhushan-jadhav-s-hanging-sentenced-to-death-by-pakistan-for-spying/story-BE9fEvwmuZUAdTTjMLP4dL.html|newspaper = Hindustan Times|date = 10 May 2017|access-date = 10 May 2017|language = en-IN}}&amp;lt;/ref&amp;gt; त्यांच्या प्रयत्नांमुळे, आंतरराष्ट्रीय न्यायालयाने अंतिम निकाल घोषित होईपर्यंत जाधव यांच्या फाशीला तात्पुरती स्थगिती देण्याचा आदेश दिला आहे. या प्रकरणासाठी साळवे यांनी फक्त ₹१ इतके कायदेशीर शुल्क आकारले.&amp;lt;ref name=&amp;quot;intoday.in&amp;quot;&amp;gt;{{cite web|url=http://indiatoday.intoday.in/story/harish-salve-re1-fee-kulbhushan-jadhav-drives-bentley-plays-piano/1/954969.html|title=Harish Salve, who charged Re 1 in Kulbhushan Jadhav case, drives a Bentley, loves playing piano |work=Kritika Banerjee, [[India Today]]|date=16 May 2017 |access-date=20 May 2017}}&amp;lt;/ref&amp;gt; इंडिया टुडे मासिकाने २०१७ च्या भारतातील ५० सर्वात शक्तिशाली व्यक्तींच्या यादीत त्यांना ४३ वे स्थान दिले.&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite news|title=India&amp;#039;s 50 powerful people|url=http://indiatoday.intoday.in/story/india-today-top-50-powerful-indians-mukesh-ambani-ratan-tata-kumar-mangalam-birla-gautam-adani-anand-mahindra-srk-amitabh-bacchan/1/928939.html|publisher=[[India Today]]|date=April 14, 2017}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== संदर्भ ==&lt;br /&gt;
{{संदर्भयादी}}&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:साळवे, हरीश}}&lt;br /&gt;
[[वर्ग:पुरुष चरित्रलेख]]&lt;br /&gt;
[[वर्ग:पद्मभूषण पुरस्कारविजेते]]&lt;br /&gt;
[[वर्ग:मराठी कायदेपंडित]]&lt;br /&gt;
[[वर्ग:ख्रिश्चन व्यक्ती]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>ImportMaster</name></author>
	</entry>
</feed>